Co nám dovoluje individuální vzdělávání – téma: roční období

Poznávat roční období na vlastní kůži je asi ten nejlepší způsob učení (toto samozřejmě platí i pro jiná témata).

Uvědomuji si obrovský rozdíl mezi výukou ve třídě a v reálném světě. Konečně máme tu možnost podzim denně zažívat v lese, na zahradě, na louce. Pozorovat změny v přírodě samotné – nasávat vůni podzimu, vlastníma rukama sbírat houby, šípky, kaštany i bukvice :-), sklízet spadaná jablka, česat švestky, hrabat listí, … pociťovat změnu počasí, vnímat chuť zralého i přezrálého ovoce, zaznamenávat barvy podzimu v celé jeho kráse.

Následně pracovat se vším, co nám příroda poskytla.

Vyrábět figurky z kaštanů, žaludů, bukvic, navlékat šípky místo korálků, lisovat listy a ty využívat při výtvarných i pracovních činnostech. Rozlišovat a členit stromy, poznávat jednotlivé druhy ovoce a zeleniny a provádět přímé experimenty, řešit uskladnění nebo využití ovoce na zimu.

Nasbírané houby zařazovat podle atlasu a ty vhodné vlastnoručně zpracovat a sušit.

Roční období vstřebávat všemi smysly, čím intenzivnější prožitek, tím trvalejší. Být prakticky každý den venku a všechny tyto změny si náležitě užít mi připadá jako skvělý vzdělávací program. Myslím, že dítě, které má možnost projít takovouto výukou, si látku velmi dobře, a hlavně rádo, osvojí.

Ať jsem se ve škole snažila sebevíc, tento způsob prostě není realizovatelný. Je pravda, že dvakrát jsem měla to štěstí a učila ve škole, kde jsme měli k přírodě velmi blízko, tuto výhodu mají hlavně vesnické školy, ale těch už je pomálu. Jenže při patnácti, dvaceti nebo více dětech už nemůžete využít skýtaný potenciál naplno, protože se z velké části stáváte hlavně „hlídačem“.

Cestu formou individuálního vzdělávání vidím jako jedno z mála řešení

k tomu, jak se hravě ponořit do procesu poznávání a při této příležitosti maximálně využít to nejcennější, co kolem sebe máme, … přírodu.

Mgr. Jana Walterová

Vzdělávání s radostí, z.s.