Proč jsem se do toho pustila ?

Už jste někdy zažili pocit, že musíte něco udělat, ale nevěděli jste proč?
Váhali jste uposlechnout svůj vnitřní hlas?

Právě takové nutkání jsem prožívala v poslední době.
Z pohledu nezávislého pozorovatele to možná bylo nepochopitelné…,
Měla jsem prima šéfa, skvělé kolegyně, úžasné děti,…..
Přesto jsem stále cítila určitou nespokojenost.
Svou práci jsem chtěla dělat trochu jinak, ale ve školních podmínkách to prostě nešlo.

… a tak jsem učinila ten krok do neznáma.
Šla jsem za hlasem svého srdce a udělala, co jsem udělat musela.

Již dávno jsem si pohrávala s myšlenkou lesní školky, ale legislativa neměla pro mé představy pochopení.
Navíc jsem si při práci ve škole uvědomila, že vzdělávání starších dětí je mi přece jen bližší, jsem prostě „úča“ 🙂

Pamatuji si den, kdy jsem s třesoucím se hlasem vysvětlovala své „vzdušné zámky“ řediteli školy. Bylo mi do breku a zároveň měla pocit, že se vznáším.
A tak se to stalo…
Přes prázdniny, kdy si ostatní učitelé užívali zaslouženého odpočinku, já „makala“, abych do začátku září uvedla svou představu ve skutečnost. Tedy, víc makal můj muž, neuvěřitelné zlatíčko a moje velká opora, já byla spíš pomocná síla 🙂

A dnes?

… krok za krokem realizuji své sny 🙂 …

Vzdělávám děti, které jsou jak houby s touhou po vědění.
Vzdělávám je s radostí, která je jim vlastní,
tak jako jejich bezprostřednost a srdečnost.

A to vše konám s láskou, hravě
a v prostředí nám nejpřirozenějším – v přírodě.

 

Komentáře